V rámci terapie neuropsychiatrických poruch je již delší dobu znám mnohdy zásadní vliv farmakogenetických polymorfismů na farmakokinetiku i farmakodynamiku psychofarmak.
Zatímco klinické konsekvence genových polymorfismů v oblasti biotransformace léčiv jsou již dobře známy, důsledky polymorfismů genů kódujících farmakoterapeutické cíle psychofarmak zatím do detailu objasněny nebyly, avšak již dosavadní data ukazují, že mohou mít zásadní vliv na účinnost a bezpečnost farmakoterapie v psychiatrii. Celogenomové asociační studie (GWAS) nicméně prokázaly přinejmenším v případě psychotických poruch biologickou sifgnifikanci pro odpověď na léčbu a nebo bezpečnostní profil alespoň některých z nich. Posledních pět let navíc nakumulovalo množství dat, které již umožní tyto poznatky využít přímo v diagnostice a léčbě. Předkládaný záměr si klade za cíl přenést tyto metody za hranice laboratorního výzkumu, tj. přímo do centra klinické praxe. Tohoto cíle chceme dosáhnout kombinací využití nové biočipové technologie s vyžitím psychiatrické genomiky a proteonomiky spolu s pokročilými metodami zpracování rozsáhlých dat a integrovat jejich výstupy do systému pro terapeutické rozhodování v psychiatrii. Tento přístup může v našich podmínkách zároveň znamenat technologický průlom v péči o duševní zdraví.
Projekt kombinuje tři základní přístupy:

• Neuroproteonomiku,
• Genomiku a - Pokročilou analýzu velkých dat a IT technologie.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.